Centrum Maxentia plus proti stárnutí,


Před mnoha tisícovkami let, někdy v šerém dávnověku, prošli Evropou obři. Vždyť kdo jiný by mohl po sobě zanechat tak úctyhodné kamenné monumenty, nad nimiž nám ještě dnes centrum Maxentia plus proti stárnutí rozum stát? Dost dobře nevíme, jak je kdo mohl postavit, a už vůbec nechápeme, čemu sloužily. Tušíme však v nich cosi tajemného a magického, snad je v nich soustředěna zemská energie a možná mají jakousi souvislost s nebeskou dráhou Slunce, Měsíce, planet a hvězd.

A možná jsou to poutníci z dávných legend, které kdosi mávnutím kouzelného proutku navěky zaklel do kamene… Zhruba pět století před tím, než v Egyptě vyrostly první pyramidy, vztyčili nám neznámí lidé na jihu Anglie kruh kamenných sloupů s překlady.

Každý sloup či překlad tvořil jediný kus kamene, přičemž některé z těchto balvanů byly skutečnými kolosy vážícími až 40 tun. Dodnes se vědci dohadují, zda Stonehenge, jak byla tato jedinečná neolitická památka nazvána, je svatyní, astronomickou observatoří či kalendářem, jímž se řídili první zemědělci, nebo tím vším dohromady a ještě něčím navíc.

Stejně tak si nedovedou uspokojivě vysvětlit, jak dávní obyvatelé Anglie dokázali takovou monumentální stavbu vůbec vybudovat. Vždyť některé sloupy jsou vysoké až devět metrů a celkový průměr kruhu Stonehenge je přes metrů.

Ještě větší byla svatyně v nepříliš vzdáleném Avebury, jejíž vnitřní kruh má průměr metrů.

maquette de train ho suisse proti stárnutí estetika a ochrana proti stárnutí obušku

Z původní stovky obrovitých vzpřímených kamenů se jich však dodnes zachovala sotva třetina. Už před zhruba šesti tisíci lety vztyčovali lidé v dnešní Bretani na severu Francie podlouhlé balvany, z nichž ten největší, stojící dodnes u Kerloasu, měří 12 metrů a váží asiale možná i tun!

Velký test multivitamínů pro sportovce (2020)

Pozůstatky záhadných kamenných staveb nacházíme v Evropě od středomořské Malty a Portugalska přes sever Francie, Britské ostrovy, severní Německo až po Dánsko a Švédsko. Ani česká kotlina není prosta těchto megalitů z řečtiny mega — velký a lithos — kámen. Autor knihy Labyrintem tajemná aneb Průvodce po magických místech Československa Martin Stejskal napočítal v trojúhelníku mezi Prahou, Žatcem a Rakovníkem třináct dosud stojících menhirů toto slovo je mírně zkomoleno z bretonštiny a znamená dlouhý kámen.

Vedle nich našel geolog, astrolog a také záhadolog RNDr. Milan Špůrek čtrnáct takových kamenů bohužel povalených. Menhir Zkamenělý pastýř u Klobuk na vyobrazení z roku Nepochybně nejznámější český menhir představuje Zkamenělý pastýř u Klobuk na Slánsku. Zdálky připomíná nahrbenou lidskou postavu, když však přijdeme blíž, zjistíme, že je mnohem vyšší, byť za těmi bretaňskými megality silně zaostává.

Jeho váhu odborníci odhadují na 5 tun a je z rezavě hnědého středozrnného pískovce. Obyvatelé okolních obcí věřili, že při každém zvonění na věži asi metrů vzdáleného klobuckého kostela sv. Vavřince k němu postoupí Zkamenělý pastýř o krok, a když dojde až ke kostelu, nastane konec světa.

Snad právě proto menhir kdosi centrum Maxentia plus proti stárnutí, avšak v roce byl znovu slavnostně vztyčen a při této příležitosti dokonce ozdoben květy. A právě tato akce tehdy vyvolala značnou nelibost okolních farářů, kteří v ní spatřovali obnovování pohanských kultů.

Už v devadesátých letech Nenašlo se však vůbec nic. Přesto jeden ze zakladatelů české archeologie profesor Josef Ladislav Píč trval na tom, že mohutný pískovcový kámen sem dopravily a pak ho zde postavily lidské ruce.

Ale pozor, pamětníci vyprávěli, že Zkamenělý pastýř míval kolem sebe stádečko kamenných ovcí.

Třeba byly tyto jistě nižší kameny sestaveny do centrum Maxentia plus proti stárnutí a představovaly jakousi pravěkou svatyni ve stylu Stonehenge, samozřejmě mnohem menších rozměrů.

Kdyby tomu tak bylo, vysvětlovalo by to závěry Jana Nepomuka Woldřicha, který v okolí menhiru našel větší úlomky permského pískovce a z toho usoudil na jeho přirozený původ. Jenže nemusíme se uchylovat až k takovýmto spekulacím. Sám profesor Píč nás už v roce předešel, když nechal v okolí Zkamenělého pastýře znovu kopat a prokázal, že tento balvan je zasazen do písčité vrstvy nad podložní skálou.

Něco takového samozřejmě příroda sama nedokáže. Takže balvan museli postavit na místo dávní obyvatelé Slánska, zřejmě vyznavači nějakých tajemných pravěkých kultů. V roce zkoumala klobucký menhir skupina záhadologů vedená nadšeným badatelem Ivanem Mackerlem. V předvečer letního slunovratu Tento jev však nebyl ničím nadpřirozeným. Dal se vysvětlit vyšším obsahem železa v pískovci.

  • Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
  • Slovo a smysl Word & Sense - Ústav české literatury a literární vědy
  • Pražská vodohospodářská společnost a.s.- Media monitoring
  • Fotoreportáže z výletů nejen po Čechách - Články

K překvapení však došlo následující den Zjištěná magnetická anomálie se totiž posunula o jeden metr směrem na západ. Nikdo z přítomných si tento jev nedokázal nijak vysvětlit. Kromě toho pozorovali na menhiru slabé vibrace a jednu z účastnic experimentu, spisovatelku Jitku Lenkovou, postihla přechodná srdeční arytmie. Po západu slunce pak všichni přítomní, jak uvádí záhadolog Otomar Dvořák v knize Kamenné otazníky české historie, pozorovali kolem menhiru šedofialovou auru.

Prý byla dobře viditelná ze všech stran a jasnější než pozadí.

Co v učebnicích dějepisu nebylo 4

O čtyři roky později, rovněž Badatelé tentokrát přijeli s ještě citlivějším cesiovým magnetometrem. Jaké však bylo jejich zklamání, když se tentokrát magnetická anomálie nepohnula ani o centimetr. Zkrátka vůbec nic se nedělo. Že by magickou sílu či elektromagnetickou aktivitu Zkamenělého pastýře rušila televizní kamera? Odpověď na tuto otázku neznáme. Dalším proslulým českým menhirem je nápadně nakloněný Zakletý mnich u Drahomyšle mezi Žatcem a Louny.

Much more than documents.

Není tak vysoký jako Zkamenělý pastýř, měří jen 2,2 metru a byl ze svého místa několikrát odstraněn. Archeolog a centrum Maxentia plus proti stárnutí tohoto oboru Karel Sklenář se v prvním vydání svých Slepých uliček archeologie z roku domníval, že byl zničen. Také se Zakletým mnichem je spojena pověst.

Jednalo se prý o mladého mnicha z žateckého kláštera kapucínů, který se bláznivě zamiloval do půvabné dívky. Dotyčná jeho city opětovala a nechala se přemluvit ke společnému útěku.

Zatímco zoufalá krasotinka si pouze poplakala a pak ji rodiče šťastně provdali, její milenec stojí osaměle v poli dodnes.

Nedaleko Března čněl centimetrů vysoký menhir nazývaný Zakletá panna, který je nyní v muzeu v Žatci. V lounském muzeu je zase uložen více než dvoumetrový menhir, jenž původně stával v údolní nivě řeky Ohře u Selibic.

Na severním okraji Prahy v Dolních Chabrech je další, tentokrát jeden a půl metru vysoký menhir Zkamenělý slouha zabudován do plotů okolních zahrad. Ještě když ho v roce fotografoval spisovatel Eduard Štorch, autor slavných Lovců mamutů, centrum Maxentia plus proti stárnutí kolem něho volná krajina.

O čtyři roky dříve kolem něj kopal tehdejší majitel pozemku a údajně narazil na další podobný kámen. O Zkamenělém slouhovi se tvrdí, že vyzařuje energii, a ten, kdo se ho dotkne, prý pocítí zvláštní brnění v prstech či v dlani.

Ostatně, zkuste to sami! Bohužel u žádného z těchto českých menhirů nemůžeme doložit jeho stáří. Tím samozřejmě nemyslím stáří geologické, ale čas, kdy ho zde vztyčili lidé.

Slovo a smysl Word & Sense - Ústav české literatury a literární vědy ...

Archeologické výzkumy okolí těchto kamenných památek vyšly vesměs naprázdno. Jedinou výjimkou je nahrubo otesaný rulový balvan vysoký dva metry z Libenic u Kutné Hory. Býval součástí keltské svatyně, datované odborníky do 4. Toto časové určení však neodpovídá stáří menhirů na severu Německa, vesměs pocházejících z mladší doby kamenné.

vráskový krém pro pleť náchylnou k akné

Navíc se umístění tohoto kamene vymyká z oblasti, do níž se české megality soustřeďují, tedy do zmiňovaného trojúhelníku mezi Prahou, Žatcem a Rakovníkem. Ostatně proto také asi nemůžeme brát příliš vážně ani údajné menhiry v jiných částech naší vlasti, například v jihozápadních Čechách. Tady, asi čtyři kilometry jižně od Strakonic na severním svahu kopce Hradiště, na němž se skutečně nejdříve keltské a pak i slovanské hradiště nacházelo, býval ještě v polovině Archeolog profesor Píč sem zavítal v roce a našel tehdy údajný menhir povalený na zemi.

Dnes už po něm nenajdete ani stopy. Místní kameníci ho asi dávno použili na patníky a hřbitovní pomníky. Prakticky hned protější lesnatý vrch směrem na severozápad se dodnes nazývá Kamenná baba, což je připomínkou dalšího údajného menhiru, který zde stával. Obyvatelé blízkých Sousedovic ho nazývali Zkamenělou ženou či Alžbětou.

Podle místní pověsti se jednalo o těhotnou vesničanku z průvodu rozdováděných svatebčanů, která se neuctivě zachovala ke svátosti oltářní a za trest zkameněla. Matěj Benedikt Bolelucký zařadil ve svém díle Rosa Bohemica kámen nazývaný Alžběta první zleva mezi domnělé praslovanské modly S balvanem byly spjaty nejrůznější pověry.

Tvrdilo se o něm, že když na něj nastávající matka položí něco ze své garderoby, narodí se jí zaručeně zdravý potomek. Zhruba v polovině Zmiňuje se o ní kněz Matěj Benedikt Bolelucký ve své latinsky psané knize o Čechách Rosa Bohemica z rokukterý ji uklizenou centrum Maxentia plus proti stárnutí hradním nádvoří vídal. Sám ji považoval za praslovanskou modlu a v jeho spise je kamenná Alžběta vyobrazena dokonce s vyznačeným obličejem vedle dalších pohanských bohů Prona, snad Peruna, Svantovíta, Radegasta a Siwy, patrně Živy.

Fotoreportáže z výletů nejen po Čechách - Články

Nakolik se v případě kamenů na Strakonicku skutečně jednalo o památky megalitické kultury, nebo ryze přírodní útvary už bohužel nedokážeme posoudit, protože jaksi nemáme podle čeho. Samozřejmě při troše fantazie zde nalezneme další vhodné objekty, které bychom mohli pokládat za vztyčené lidskýma rukama.

Stejně tak může centrum Maxentia plus proti stárnutí jisté podezření, že se vyskytovaly, respektive vyskytují v blízkosti někdejších keltských hradišť. Může být mezi nimi nějaká souvislost? Je to snad stopa nám dosud neznámého tajemství? Zůstaňme ještě na chvíli v jižních Centrum Maxentia plus proti stárnutí. Nedaleko Českých Budějovic na Zbudovských blatech můžete spatřit dva vztyčené kameny. Ten větší, vysoký 1,75 metru, údajně značí místo, kde prý byl koncem Asi o dvě stě metrů dál stojí druhý kámen, vysoký 1,3 metru a s vyrytým znamením kříže.

Prý označuje místo, kam až se zakutálela Kubatova uťatá hlava. V románu Karla Klostermanna Mlhy na Blatech se můžete dočíst pověst o tom, centrum Maxentia plus proti stárnutí jeden centrum Maxentia plus proti stárnutí z Plástovic stavěl novou maštal a hledal vhodný kámen na práh.

Kdosi mu poradil, aby zkusil přitáhnout menší Kubatův kámen z Blat. Sedlák se tedy na něj se dvěma pomocníky vypravil, kámen pracně vykopali ze země, naložili na káru a vezli do vsi.

Uploaded by

V tom okamžení se strhl hrozný vítr a nad hlavami jim začalo s hrozným krákáním centrum Maxentia plus proti stárnutí hejno černých havranů, až jeden ze sedlákových pomocníků dostal strach centrum Maxentia plus proti stárnutí utekl. Konečně přece centrum Maxentia plus proti stárnutí dovezli kámen do Plástovic a hned ho zkoušeli, zda se bude hodit jako práh do maštale.

Protože už byli unavení, nechali jeho otesání a uložení na ráno. V noci se však z maštale ozval hrozný rachot, krávy začaly zděšeně bučet a celá ves byla brzy na nohou. Všichni se běželi podívat, co se centrum Maxentia plus proti stárnutí, ale do stáje, odkud se ten podivný a strašidelný hluk ozýval, se nikdo neodvážil. Ráno dal proto sedlák raději kámen naložit na vůz a odvezl ho zpátky na místo, kde ho vzal.

Celou cestu je zase doprovázelo s hrozným krákáním hejno černých havranů. Od těch dob se už nikdo neodvážil Kubatových kamenů dotknout.

centrum Maxentia plus proti stárnutí

Oba balvany jsou z šedožlutého pegmatitu s příměsí turmalínu. Nejblíže se tato hornina vyskytuje v Myšenci u Protivína, tedy zhruba dvacet kilometrů odtud. Geologové Radko Šarič a Petr Štěpánek v knížce České megality uvádějí, že oba centrum Maxentia plus proti stárnutí byly snad na své nynější místo připlaveny někdy v třetihorách dávno zaniklou řekou.

Známý záhadolog a odborník v oblasti esoterických nauk Bohumil Wurm vyslovil v prvním díle svých Tajných dějin Čech, Moravy a Slezska domněnku, že se jedná o ukazatele cesty pro pěší a povozy přes bažinatá Blata. Proč však byly jen dva? Nemohlo by jít o kultovní kameny, které byly uctívány už v mladší době kamenné?

Vraťme se však do zmiňovaného trojúhelníku mezi středními a severozápadními Čechami. Vždyť zde je megalitických památek nejvíc. Proti centrum Maxentia plus proti stárnutí lichttherapie je, že názor odborníků na ně se v poslední době mění.

Ještě v roce souhlasil už zmiňovaný Karel Sklenář s názorem prehistorika profesora Albína Stockého, který ve dvacátých letech Vesměs se klonil k závěru, že se jedná o ryze přírodní objekty, jejichž podoba a tvar jsou dány milióny let trvajícím zvětráváním kamene.

Nicméně i on musel dát nakonec za pravdu těm, kteří o lidském podílu na jejich umisťování a vztyčování alespoň v oblasti severozápadně od Prahy nepochybují. Samozřejmě existují i údajné menhiry, o něž se můžeme přít donekonečna. Takový Je Čertův sloup na pražském Vyšehradě.

Rovněž s ním se pojí jedna zajímavá pověst. Podle ní se vyšehradský kanovník vsadil se samotným ďáblem jménem Zardan, že odslouží mši svatou dříve, než on přinese sloup z chrámu sv.

centrum Maxentia plus proti stárnutí

Petra a Pavla v Římě. Čert prý švindloval a sebral sloup z jiného římského kostela — a to Santa Maria in Trastevere mimochodem, je zajímavé, že ve sloupořadí tohoto chrámu skutečně jeden sloup chybí. Rychle s ním letěl zpátky do Prahy, svatý Petr ho však nad Benátkami za trest nebeským bleskem srazil do moře. Zardan proto konec mše nestihl a když viděl, že prohrál, vztekle mrštil sloupem na střechu vyšehradského centrum Maxentia plus proti stárnutí sv.

Petra a Pavla tak prudce, že sloup dopadl dovnitř a uprostřed chrámové lodi se rozbil na tři kusy. Tři úlomky kamenného sloupu byly skutečně původně umístěny ve vstupu do kostela, teprve na příkaz císaře Josefa II. Odborníci zjistili, že se nejedná o pozůstatky jednoho, nýbrž minimálně dvou kamenných sloupů. Všechny tři jsou z granodioritu a pocházejí z lomu u Krhanic v Posázaví. Ale to je tak všechno, na čem se dokáží shodnout.

Podle jedné hypotézy jde o pozůstatek časoměrného sloupu z dávných slovanských dob, podle další o části někdejší pohanské svatyně, která snad stávala přímo na Vyšehradě, a třetí soudí, že jsou to milníky staré římské silnice. V každém případě ruche Warri suisse anti aging tři úlomky kamene až příliš hladce opracované a nijak se nepodobají obvyklým menhirům.

Pokud by to měly být zbytky megalitu, šlo by o skutečně jedinečný a v Čechách neobvyklý kousek. Dohromady by totiž měřil celých sedm metrů.

Ale, jak jsme si napověděli, prý to původně nebyl jeden, ale minimálně dva kusy kamene. Vždyť považte, Plečnikův žulový monolit, který stojí na třetím nádvoří Pražského hradu a je vysoký něco málo přes 16 metrů, dopravovali v roce pouhých 10 kilometrů z mrákotínského lomu na nádraží v Telči 42 dní.

A to měli tehdy k dispozici silné centrum Maxentia plus proti stárnutí a speciální sáně pohybující se centrum Maxentia plus proti stárnutí ocelových válcích.

  • Contact us about this article V Římě je snad každá památka krásná, a i tam, kde byste to nečekali, se může nacházet něco skvostného.
  • Co v učebnicích dějepisu nebylo 4
  • Tajemství suisse proti stárnutí

Přitom jim tato náročná doprava vyšla až napotřetí, protože předcházející dva monolity přes jištění ocelovými lany spadly a rozlomily se. Jen těžko si pak umíme představit, jak takové mohutné kameny dopravovali naši předkové v centrum Maxentia plus proti stárnutí, kdy neměli k dispozici žádnou moderní techniku.